Německá ekonomika letos očekává pokles o 0,2 %, uvedlo ministerstvo hospodářství. Vláda tak v letošním roce snižuje svou prognózu na pokles o 0,3 %. Pro největší evropskou ekonomiku, která byla loni nejslabší mezi svými velkými protějšky v eurozóně, to bude druhý rok v řadě, kdy dojde k poklesu hrubého domácího produktu o 0,3 %. Také přední německé ekonomické instituty snížily na konci září svou prognózu pro rok 2024 a ve svých podzimních ekonomických prognózách očekávají pokles ekonomiky o 0,1 %. Člen Rady guvernérů Evropské centrální banky Pierre Wunsch varoval před příliš rychlým snižováním úrokových sazeb a podle belgického listu L’Echo uvedl, že není rozhodnutý o všeobecně očekávaném snížení sazeb tento měsíc. Guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau řekl: „Snížení je velmi pravděpodobné a nebude to poslední, rytmus závisí na tom, jak se bude vyvíjet boj proti inflaci.“ Více než 90 % ekonomů oslovených agenturou Reuters očekává příští týden snížení úrokových sazeb. Podobný počet ekonomů také očekává další snížení úrokových sazeb v prosinci.
Evropská centrální banka již letos dvakrát snížila úrokové sazby a další snížení se očekává 17. října 2024, a to na 3,5%. Toto snížení také očekávají finančními trhy, kde investoři očekávají zrychlení tempa ECB v oblasti uvolňování měnové politiky vzhledem ke slabé ekonomice. Finanční analytici očekávají depozitní sazby ECB s poklesem do konce roku 2024 na 3 % a do konce roku 2025 na 2 %, kdy již velká část finanční komunity považuje tuto úrokovou sazbu 2% za neutrální, která nestimuluje a nezpomaluje ekonomický růst. Výkonná ředitelka mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgieva říká, že Evropa se musí začít připravovat na další otřesy, aby nezůstala pozadu. MMF také doporučuje, aby Evropa držela spolu tváří v tvář roztříštěnosti jednotného trhu EU, a aby se předešlo finanční krizi, zatímco se svět potýká s krizemi, jako byl COVID, válka na Ukrajině a blízkém východě.
Inflace v EU %
Světoví ekonomové očekávají v nadcházejícím roce oživení založené na investicích. Očekává se, že měnová politika začne na straně základních sazeb. V eurozóně očekáváme dosažení inflačního cíle v první polovině roku 2026. Nejistoty a rizika, která mohou nepříznivě ovlivnit hospodářský výhled EU, ale i celého světa, se v posledních měsících zvýšily v důsledku vleklé války Ruska proti Ukrajině a geopolitického napětí. Pokud by došlo k nějakému negativnímu významnému vývoji ve světě, mohly by některé členské státy EU přijmout další opatření pro rok 2025, tj. fiskální konsolidaci, což by mohlo mít dopad na hospodářský růst v příštím roce. Současný výhled světových ekonomů zatěžují také klimatické změny.