Výhled hospodářského růstu v EU se v letošním roce posunul o něco výše, ale stále však nepřesahuje 1%. Pozitivní zprávou, která k tomu přispěla, bylo zveřejnění prvních odhadů Eurostatu ohledně výkonnosti ekonomiky ve 2. čtvrtletí. Ve kterém podle odhadců HDP eurozóny meziročně vzrostla o 0,3 %, což bylo nad očekáváním ECB. Nejvyšší růst zaznamenalo Irsko a Nizozemsko (1,2 % a 1,0 %), svižný růst také zaznamenala Litva a Španělsko. Naopak propad postihlo Lotyšsko (-1,1 %). Nejskloňovanější zprávou však byl nepatrný pokles německé ekonomiky (-0,1 %). Průmysl v červnu poklesl tři měsíce za sebou. Růst zaměstnanosti dosáhl ve 2. čtvrtletí 0,2 % a nezaměstnanost zůstává poblíž historického minima. Krátkodobý výhled tak zůstává, i díky očekávanému oživujícímu růstu spotřeby domácností. Ve druhé polovině roku by mohla dynamika HDP nepatrně zrychlit a za celý letošní rok podle aktualizovaného výhledu MMF dosáhnout růstu lehce pod 1 %.
Optimismus ohledně oživení německé ekonomiky zcela vyprchal a riziko recese je opět aktuální. HDP ve druhém čtvrtletí ve srovnání s předchozím čtvrtletím zaostalo za očekáváním, namísto toho se hospodářská aktivita nečekaně snížila o 0,1%. Dle německého statistického úřadu (Destatis) došlo zejména k poklesu investic do zařízení a budov. Poté, co se loni německá ekonomika jen těsně vyhnula technické recesi, tedy nyní dynamika opět poklesla. Slabé údaje tak nevyznívají pro druhou polovinu roku příliš příznivě. MMF nově předpovídá, že HDP by mělo letos růst jen o 0,2 % a v příštím roce dojde k oživení růstu na 1,3 %. Růst spotřebitelských cen meziročně činil 2,6 %. Na míru inflace působil tlumivě zejména pokles cen energií (1,7 %), zatímco ceny služeb nadále vykazovaly nadprůměrný téměř 4% růst. Jádrová inflace bez potravin a energií stagnovala na úrovni 2,9 %. CF nově předpovídá pro letošní rok inflaci na úrovni 2,4 % a její zpomalení na rovná 2 % v příštím roce. Pokles cen průmyslových výrobců v červnu dále meziročně zpomalil na 1,6 % (oproti květnovým 2,2 %), přičemž hlavním důvodem zůstávají nižší ceny energií, stejně tak jako levnější meziprodukty.
Inflace v EU v %
Světoví ekonomové očekávají v nadcházejícím roce oživení založené na investicích. Očekává se, že měnová politika začne na straně základních sazeb. V eurozóně očekáváme dosažení inflačního cíle v první polovině roku 2026. Nejistoty a rizika, která mohou nepříznivě ovlivnit hospodářský výhled EU, ale i celého světa, se v posledních měsících zvýšily v důsledku vleklé války Ruska proti Ukrajině a geopolitického napětí. Pokud by došlo k nějakému negativnímu významnému vývoji ve světě, mohly by některé členské státy EU přijmout další opatření pro rok 2025, tj. fiskální konsolidaci, což by mohlo mít dopad na hospodářský růst v příštím roce. Současný výhled světových ekonomů zatěžují také klimatické změny.
Obchod mezi EU a USA v letech 2013-2023. zdroj Eurostat