Inflace v červnu v porovnání meziročně zpomalila na 5,5 % ze 6,1 %. Podle odhadu trhu se očekávalo zpomalení na 5,6 %. Inflace meziročně zrychlila na 5,4 % oproti květnu, kdy byla 5,3 %. Globální světové trhy očekávaly zrychlení na 5,5 % meziročně.
Nové data z eurozóny snižují krátkodobý výhled hospodářského růstu. Růst průmyslové
produkce v květnu meziročně zpomalila o -2,2% na 0,2 %. Kompozitní index PMI (Index nákupních manažerů) v červnu (poprvé v letošním roce) sklouzl do pásma (49,9), a to především díky poklesu nových objednávek i zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu, kde se snížila zahraniční poptávka a k poklesl subindex pro sektor služeb. Kontrola mezi nákupními manažery naznačuje, že ekonomika během druhého čtvrtletí vzrostla jen nepatrně.
Indikátory ekonomického sentimentu rovněž nepřinášejí pozitivní zprávy. ZEW index (je ekonomický výzkumný ústav v Gottfried Wilhelm Leibniz Science Association (WGL) v Německu v Manheimu) se dále snížil v důsledku zhoršujícího se ekonomického výhledu v souvislosti se stále pokračujícím zvyšováním krátkodobých úrokových sazeb v eurozóně i USA a jen slabého oživení v Číně. Dle červnového ESI se zhoršila nálada jak v průmyslu, tak ve službách.
Pozitivní zprávou je, že se zlepšuje sentiment spotřebitelů, i když tržby v maloobchodě v květnu podruhé v řadě stagnovaly a trh práce zůstává napjatý. Analytici CF na základě nových faktů snížili očekávané tempo růstu HDP Euro zóny pro letošní rok na 0,5 %.
Během prvního čtvrtletí roku 2023 se HDP v USA zvýšil o 0,3% ve srovnání s předchozím.
Růst HDP podle členských států
Nejvyšší nárůst HDP ve srovnání s předchozím čtvrtletím zaznamenalo Polsko (+3,8%) následovalo Lucembursko (+2,0%) a Portugalsko (+1.6%). Nejvyšší pokles byl zaznamenán v Irsku -4,6%) a Litvě (-2,1%) a Nizozemsko (-0,7%).
Celková spotřebitelská inflace dále zpomaluje (v červnu na 5,5 %), avšak výhradně díky výraznému poklesu cen energií. Růst ostatních cenových okruhů zůstává zvýšený. Obnovil se meziměsíční růst cen (0,3 %) v důsledku nezanedbatelného růstu cen potravin i služeb. Jádrová inflace se zvýšila (na 5,4 %). To vše potvrzuje červnová slova prezidentky ECB o potřebě dále zvyšovat úrokové sazby. Standardní zvýšení je tak nyní očekáváno nejen na červencovém, ale i na zářijovém měnovém zasedání Rady guvernérů. Pokračující zpřísňování měnové politiky by mělo pomoci vrátit inflaci k cíli dříve, než jak indikovala červnová prognóza ECB (tedy až v průběhu roku 2025), která byla postavena na předpokladu tržního výhledu sazeb 3M EURIBOR (Euro Interbank Offered Rate je denní referenční sazba zveřejněná Evropským institutem pro peněžní trhy) z konce května (tj. 3,4 % po roce 2023 i 2024).